Ostrý NP 2012 – 20km

Pohled přímého účastníka Káji

Noční přechod 17.2.2012

Přechodu 2012 předcházely pořádné mrazy a sněžení, takže na Žďársku bylo pár nesjízdných silnic i trať na Bystřici (nicméně ti, co mohli, dorazili v pořádku). Mrazy povolily, ale závěje zůstaly a tak Kájova 3km dlouhá čtvrteční cesta ze Stržanova na chatu trvala hodinu a půl sněhem do pasu … Tu mu zpestřilo nenadálé setkání s mluvícím keřem s kulovnicí s optikou. V pátek dorazil na chatu i Ríša se zásobou zrzavého moku.

Já dorazil do Světnova s Markem. Ten při útěku z pracovního nasazení a během balení na poslední chvíli před odjezdem neobjevil pohorky, takže mu nezbylo než se vydat na lehko (se zásobou jiných věcí nezbytných pro účast na nočním přechodu – ipadem, notebookem, smartphonem…. ale i 2 soudky Krušovic, tirolskou šunkou, parmezánem… a jinými lahůdkami.

Kája s Márou zůstali po zralé úvaze na chatě a my dva s Ríšou jsme se vydali busem do ZR, přežili lavinu ze střechy světnovského konzumu a byli překvapeni novou žďárskou nádražní restaurací/bufetem – celá bílá a pramálo zaplivaná .-). Vašek, který dorazil z Brna, by nás tam skoro ani nehledal…navíc nám nechtěl věřit, že nás není víc.

Ve vlaku do N.M. Václav přezbrojil do cestovního, vyzkoušeli jsme černou paruku a Ríša se zeptal paní od dráhy sedící o řadu od nás, jestli bychom si teoreticky mohli vyndat vařič a udělat si jídlo (v nádražním bufetu nám odmítl dát klasické knedle s vejci…) – prý ne i když zákaz rozdělávání ohně nikde nebyl!

Ve správnou chvíli (cca 21,15) jsme z vlaku vyskočili v NM – Zastávka a vydali se kolem sjezdovky a Sporthotelu po epesně uklouzané silnici směrem na Vlachovice. Slušně fučelo. Před vesnicí jsme se na dálku pozdravili s partou napůl osvětlených opožděných běžkařů směřujících také tam, co my. Pro foto na oslavu dobytí Vlachovic museli Ríša s Václavem vylézt na val sněhu kolem silnice, ze kterého sotva koukala cedule. V hospodě se spoustou fotek Radka Jaroše jsme si dali dršťkovku a Rychtáře a Ríša se zeptal kudy na Sklené?

Kolem půlnoci (mysleli jsme si, že mapu už máme nastudovanou dostatečně) jsme se kousek vrátili a pokračovali kolem budovy s věžičkou dále. Hned jsme byli ve sněhu nad kolena. Pomohlo nám, že jsme narazili na okruh vyjetý rolbou pro psí spřežení. Bohužel jsme z něj museli uhnout a než jsme kolem chat došli k lesu, bylo sněhu do pasu. Ríša s Vaškem zkoušeli jít po plůtku, co sotva koukal ze sněhu, ale moc to nešlo. Nasmáli a naváleli jsme se habakuk…

V lese jsme se nemohli shodnout, kterou cestou se dát a tak jsme si lehce zašli doprava z kopce dolů směrem na Sykovec, po modré a pak jsme už pokračovali po zelené (obě byly projeté skútrem), takže do Skleného jsme nakonec doklouzali po silnici od Tří Studní. Tam jsme dali pauzu na občerstvení a Vašek s Ríšou skoro vylezli na čekárnu…ale dozráli než to stihli a spadli zpátky na zem jako hrušky. Měli jsme na výběr 2 cesty – po značce přes Český kopeček nebo spodem lesem svážnicem na Čtvrtě. Volba padla na druhou možnost. Jenže v tom množství sněhu jsme pořád nemohli najít tu správnou cestu a ani se dohodnout jestli jít za září města nebo více doprava. Na každé mýtině bylo sněhu minimálně do pasu a konce lesa v nedohlednu, i když jsme pravidelně zhasínali čelovky, abychom ho viděli. Byl to mazec! Nakonec jsme se – po několika pauzách na rum s čajem (4:1) a cukr – z lesa vymotali a vydali se doprava k vedení vysokého napětí a za chvíli našli prohrnutou silničku na Čtvrtě. Pak jsme již přes louky, potok a les dorazili kolem 4 hodiny na chatu za radostného volání vstávejte a točte pivo!!!!

29. ročník nočního přechodu byl sportovní a podařený. V sobotu dorazil na chvíli Luděk a po pár hodinách družného veselí nás s ním opustil i Marek. Intenzita následující oslavy nás připravila o maškarní ples ve Světnově, ale o zážitky i tak nebyla nouze (díky Máro, rume, slivovice, Březňáku a šéfkuchaři Kájo!)

Na příští jubilejní 30. ročník to chce něco speciálního!

Karel 2.

Příspěvek byl publikován v rubrice Karlův blog, Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.