Už je to dávno, ale musím to zaznamenat!

Byli jsme v únoru na Strži!

V 00:27 bylo venku +2°C.

Šli jsme spát. Poslední písnička byla V ZÁTOCE MALÝ .

Kolem chat prolétlo soví letadlo a několikrát se vrátilo před petrolkou osvícená okna.

Led na Strži praskal, jak se na něj začala stěhovat "Mrazivka" .

Ještě chvíli jsem poslouchal hrozivá praskání po celém rybníku a pak jsem usnul – hvězdy svítily – viděl jsem kometu!

Probudil jsem se v 06:30, venku bylo -6°C a v chatě +12°C.

Zatopil jsem a nalil si Zelený Veltlín. Stojím zády ke kamnům, popíjím a vnímám svítání. Hodiny tiše tikají. Za zády mi praská dřevo a slunce už začíná svými paprsky hladit led na Strži.

Je pěkný stát jen v tričku a trenkoslipech před chatou v trávě, přešlapovat, poslouchat to mrazivé křupání a ještě něco!

Mrazík tiše říká:"To se ti to frajeří, co? Z komína stoupá křehký dým a ty si tu hraješ na hrdinu, který něco vydrží!

No s tím Veltlínem bych tu vydržel taky!

Za chvíli mi zmizíš v chatě u rozpálených kamínek, dáš si svařák – už léta znám tě, jseš divnej lidskej plamínek!"

Má pravdu Mrazík! Jsem zpátky u praskání dřeva a asi ještě na chvíli zalehnu do postýlky vedle mé Růženky. Ale žádné spaní už to nebude, jen tetelení se.

K snídani bude selská se včerejším čevabčiči.

Asi dáme čokoládu s rumem.

Ostříháme vrbičky, budem dělat chybičky. jsme přece jenom divné lidské plamínky!

V 03:15 jdu čůrat před chatu. Je ticho a hvězdno. Slyším jen noc a šumění tropického deště. Najednou se ozvalo od vody:"Nevlastní tatínku, nemá čoko?"

Moči by ses ve mně nedořezal! Byly to vodníkovy děti a říkaly, že moje paní a jejich maminka, je tatáž žena! "Nevlastní tatínku", nemáš čoko? U taťky vodníka získáš voko!"

Příspěvek byl publikován v rubrice Přihodilo se. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.