Bedna běhavá

Nejde jí utéct!

Vlezu do místnosti a tam se na mě sypou (22 cm) trubky!

Tlačím je vlevo do rohu a víc už vážně nemohu!

Trubky se valí zpátky na mě

a drtí moje chabé rámě

Chtěl bych si požalovat mámě – jenže to nejde!!!!!!

 

 

Zavírám dveře a někdo je otvírá

Moje malá síla*vůbec nezabírá

 

Musím běžet na paseku, kde čekají mé děti

 

 

Běžím lesem, spíš letím vodorovně nad prachem cesty

jenomže mě dohání bedna

Ona nic neříká, jen tiše letí po cestě za mnou

Já zabírám rukama do té lesní cesty

Najednou sedím na pasece

Děti tu nejsou, ale přede mnou leží žlutej pes a dívá se k škaredícímu se západu

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Sny. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.