Noční přechod 16.2.2007

http://www.muzikap.cz/nocniprechod/slides/im004985.html

 

 

NOČNÍ PŘECHOD 16.února 2007

NP začal ve čtvrtek 15.2., když jsme se Zdendou vyrazili z Přibyslavy autem. Hezky se stmívalo a sypaly se sedláci, což se mně líbilo, ale Zdendovi to hodně znepříjemňovalo jízdu. Chvílema to vypadalo, jako když plaveme.

Po krátké zastávce (na 2 slivovice) u Zdendovi sestry Drahušky a švagra Ládi, jsme vyrazili v tom parádním sněžení na chatu. Chvíli jsme se rozhodovali, jestli půjdem z vesnice pěšky, ale zvítězila pohoda za oknem, tak jsme pomalu loužema dojeli až k chatě! (asi po 19.h.)

Po velké slivovici a Hašcích nám začalo být moc hezky. V kamnech praskalo dřevo, plameny házely barvy po zdech, prostě pohoda (vstupní teplota v chatě byla +3°C).

Spát jsme šli v pátek v 01:00 a usnuli jsme jako dřeva. Vstávali jsme asi v osm, chvíli jsme se rozkoukávali, dolaďovali formu Haškama a pak jsme vyrazili pro další lahváče, aby nebyla nouze. V obchodě byli opět tři místní vychutnávači života a tak Zdenda dal jedno a já dvě píva. V té chvíli už jsem telefonoval s Ríšou a tak jsme věděli, že mu ujel autobus (v 11:30) a šlapal pěšky.

Když už jsme byli zpátky na chatě, Ríša dorazil. Po pivku jsme shodili jeden věšák a uřízli větší část druhého polomu a všechny klády jsme natahali k chatě.

V 15:30 jsme vyrazili do Polničky, vyčkávat příjezdu Petra (v 17:12), ale ten nepřijel. Otočili jsme SMS, byla změna – Petr byl připraven jet s Markem do Škrdlovic.

Dali jsme pár piv a vyrazili sněžnoblátivou čachtačkou na Dářko. Potkávali jsme dost rozsvícených chat a na hrázi jsme uviděli rozsvícenou hospodu! V ní bylo asi 5 lidí. Hostinský říkal, že ji na podzim zateplili a přes zimu otevřeli. Bylo tam příjemně, krb hřál, prostě útulno. Hospoda se začala plnit, ale my s pevnou vůlí dopili a zaplatili. Dokonce se tam roznášelo jídlo, ale to bylo asi dopředu nahlášené.

Pak jsme došli do Škrdlovanky a tam nás dostihli chlapáci. Marek měl obrovskou žízeň a taky tam bylo hezky. Hostinskej už obcházel s placením, ale nechal se ještě 2x ukecat a natočil další piva.

Na chatě už každý myslel na postel. Ráno jsem se probudil po šesté, zapálil jsem v kamnech, zalehl, ale ono to zhaslo, tak roztopil Zdenda a ještě jsme zalehli.

Kecalo se, Marek musel pracovat a telefonovat, finišovalo mu zabezpečení počítačové sítě na nějakém ministerstvu a došlo k nějakému problému, takže musel odpoledne odjet, protože by množství dat z chaty neodeslal.(V neděli večer se to mělo spustit a v pondělí už měl být raut!)

My jsme se potom dali do řezání a štípáni, takže je v kůlně zase dost dříví.

Ríša se zase proplaval, ikdyž mu babička Klusáčková vzkázala, ať není tak blbej, jako já! Pak Ríša zalehl pod peřinu v lehátku před chatou, dali jsme grogy konečně jsem vytáhl texty, rozdal je a zazpívali jsme Zdendovi na melodii písně „Denny“ (V kraji, jako v ráji…) text k jeho 50.narozeninám, které má 20.2.. Zdenda byl překvapen a měl radost. Dal jsem mu velkou slivovici za naši rodinu a Ríša vytvořil takovou hezky prsatou Venuši (Její fotku můžete vidět, když kliknete na stránky nad článkem, které vytvořil a fotky nafotil, Petr.).

Měl jsem schované v šatničce rachejtle na večer pro Zdendu a v podkroví jsem hledal texty mých písniček pro Ríšu, aby mě mohl zastoupit ve hraní na kytaru. Jenže Petr nebyl o dalším dárku pro Zdendu informován a zrovna se v něm probudil instinkt stopaře, takže najednou slyším:“Našel jsem rachejtle, jdeme si vystřelit“ a bylo po překvapení!

Stáli jsme před chatou a už to svištělo po nebi. Dvě vylétly až na Měsíc, jednou jsme málem srazili komín a pak asi 4-mi jsme ohrozili Slávkovu vrtuli, jinak ty další lítaly správným směrem nad Strž. Bylo to dobrý!

Pak se dlouho zpívalo na chatě, Ríša hrál jako o život, jen si stěžoval na bolavé prsty z dlouhého nehraní.

Šlo se spát po půlnoci a v neděli ráno před půl sedmou jsem překonal pohodičku pod dekou, vstal jsem, zatopil, otevřel lahváč a znovu si sedl do postele, to bylo fakt super! Do oken bubnovaly krupičky, které přešly v krátký deštík.

Pomalu se vstávalo, jedlo, já s Ríšou jsme popíjeli pivo a panáky, ještě jsem zahrál Zdendovi a před polednem jsme vyrazili domů. Zdenda zastavil Petrovi v Cibotíně, nás hodil k baráku, naložili jsme mu 25kg brambor a už spěchal na slavnostní oběd k rodičům do Přibyslavi.

Jó, taky jsem mu dal CD s písničkou "Zdenda", s novým Parkánem, něco od Čejka Bandu a pak nějaké mé úlety. Na přední straně byla fotka, kde Zdenda odjíždí s Dášou od břehu na Strži. Z toho měl Zdenda velikou radost, že má své CD, ikdyž umělecky nic moc.

Probírali jsme NP a Ríša říkal, že příští rok se půjde zase pěkně ostře z N.Města! „Dost bolo flákání!“

To je asi všechno. Atmosféra se dá těžko líčit, ale všichni jste podobné chvíle už mnohokrát prožili, tak zavřete oči a jste tam.

Jsou nadělané i další fotky, tak, když se zdaří, pošleme je!

Vstříc 25.ročníku nočních přechodů v roce 2008!

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Přihodilo se. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.